Experti posoudí kontaminaci podzemních vod po nehodě v Hustopečích nad Bečvou
5. 3. 2025
Za pomoci zhruba dva metry hlubokých zářezů do půdy budou odborníci posuzovat případnou kontaminaci podzemních vod benzenem, který unikl při požáru cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku.
Nákladní vlak, který v dopoledních hodinách dne 28. února 2025 vykolejil u Hustopečí nad Bečvou, převážel 17 cisteren s benzolem, 15 z nich zasáhl požár. Každá cisterna byla naplněna zhruba 60 tunami této látky.
Po úspěšném zásahu řady požárních jednotek budou nyní odborníci za pomoci přibližně dvoumetrochých půdních zářezů posuzovat možnou kontaminaci podzemních vod karcinogenním benzenem, který unikl do okolní krajiny při požáru. Zářezy na místě havárie a v jejím okolí vyhlubují pásovým rypadlem od 4. března 2025 hasiči ze Záchranného útvaru Hlučín. "V případě, že se potvrdí přítomnost toxické látky v podzemních vodách, bude nezbytné okamžitě zahájit odčerpávání a sanaci," řekl ČTK soudní znalec a hydrogeolog Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně, který má sanační opatření na starosti. Pracovat je podle něj nutné rychle, látka se nesmí dostat dál do geologických struktur, kde se nemá jak rozkládat a může zde setrvat i desítky let.
V okamžiku, kdy bude zaznamenána přítomnost látky v zářezu, začne se konatminovaná voda čerpat a odvážet na specializovanou sanaci. Tímto postupem zabráníme jejímu vstupu do povrchových vod,“ uvedl Milan Geršl. Podle znalce a hydrogeologa se jedná o nejefektivnější, nejekonomičtější a zároveň nejpřístupnější postup, kdy se chemikálie odsaje a nakonec se odtěží i kontaminovaná zemina.
Odborníci museli při volbě opatření vzít v potaz řadu faktorů. „V blízkosti se nachází železnice, nemůžeme ovlivnit stabilitu náspu, což bude posuzovat statik. Rovněž se budeme pohybovat ve štěrkopíscích, které špatně drží hranu zářezu, z tohoto důvodu budou potřeba použít i výstuže,“ přiblížil Milan Geršl. Současně budou dál monitorovány i vodní zdroje v okolí, včetně studní a vrtů.
Podle Milana Geršla z Mendelovy univerzity v Brně se při havárii cisteren část toxického benzenu uvolnila do ovzduší ve formě zplodin hoření, část vytekla a vsákla se do půdy.
„Na místě došlo jen k vertikálnímu zasakování. I přesto, že bylo použito enormní množství hasicí vody, tak jsme neměli rozlivy do stran. Je to dáno tím, že se zde nachází písčitá půda, která je velmi suchá, protože dlouho nepršelo. Nedošlo tak k bočnímu odtoku,“ popsal dále Milan Geršl. Díky tomu nebyly zasaženy povrchové vody, avšak na druhou stranu se látka rychleji dostala pod zem a pravděpodobně již zasáhla podpovrchové vody, které jsou zde mělce uložené.
„My hlavně nesmíme připustit, aby se to dostalo dál do geologických struktur, protože rozkladu pomáhá atmosférický kyslík a UV záření. Pokud se to dostane hluboko, jsou ve světě případy, kdy to tam zůstává 30, 40 i 60 let a máme problém. Musíme to začít zvládat velmi rychle, v takzvaně aerované zóně, kde je půdní vzduch,“ doplnil Geršl.
S ohledem na všechny okolnosti havárie a chystaná opatření však vidí situaci pozitivně. „V tom všem špatném, co se stalo, jsme na relativně dobrých startovních bodech pro sanaci tak, aby to mohlo být eliminováno bez následků,“ míní odborník.
Zdroj: hranicky.denik.cz a idnes.cz